České dráhy: Malé ohlédnutí za hospodařením a jinými eskapádami
Zhruba 30 tisícům zaměstnanců Českých drah bylo rozdáno asi 250 tisíc režijních jízdenek v reálné hodnotě (počítáno dle ceny roční síťové jízdenky, která stojí 22 tisíc) kolem pěti a půl miliardy Kč ročně. Na jednoho zaměstnance českých drah vychází přibližně sedm režijních jízdenek.
Odboráři vyhrožovali stávkou, která by za pět hodin napáchala škody za 20 milionů korun. Důvodem byla skutečnost, že nebylo úplně jasné, jestli se novela zákona o DPH neprojeví na ceně režijních jízdenek.
Podíváme-li se ale na onen důvod podrobněji, zjistíme, že:
- vůbec nebylo jisté, že ke zvýšení odvodů DPH z režijních jízdenek dojde – odborníci se totiž nedokázali shodnout, jestli je „cenou obvyklou“ cena, kterou obvykle platili za režijní jízdenku zaměstnanci ČD, nebo jestli je jí spíše cena, kterou obvykle platí běžný cestující.
- Ministerstvo financí v této souvislosti také vydalo stanovisko, ve kterém uvádí, že rodinní příslušníci nespadají pod definici osob spojených a tedy zaměstnavatel nemusí v těchto případech odvádět DPH z ceny obvyklé.
- A i kdyby ke zvýšení odvodů DPH došlo, nebylo vůbec nikde řečeno, že by je České dráhy naúčtovaly svým zaměstnancům. Troufám si tvrdit, že by si spíš řekly o další dotace, jak mají ve zvyku.
Takže, pokud to shrnu:
Ztrátové České dráhy mají tu drzost rozdat čtvrt milionu cestujících jízdenky za symbolickou cenu a žádat o další příspěvky.
Jejich odbory mají tu drzost hrozit stávkou, když se stát snaží zabránit daňovým únikům.
Stát (prostřednictvím krajů) má i za takovéto situace tu drzost udržovat na většině míst monopol Českých drah.
Kde to žijeme?!
A přitom celý ten humbuk kolem režijních jízdenek je jen bouří ve sklenici vody. Kdyby České dráhy nechaly roční jízdné svým zaměstnancům za stávající ceny a o trochu víc nechali zaplatit za režijní jízdenky rodinné příslušníky, byl by to rozumný kompromis a mohl být klid.
Kamil Jankovský
Komu vadí, že pro samé stromy nevidíme les?
Tak nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Evropská unie se stará o to, jak mají být ustájené krávy, jestli netýráme slepice tím, že jich dáváme do jednoho výběhu moc, i o to, jestli mají dělníci v textilce dost kultivované prostředí v odpočívárně. O co se už bohužel nestará, je, jestli firmy, které mají takto přísná pravidla, mají vůbec šanci konkurovat levnému dovozu ze zemí, v nichž si nelámou hlavu ani zdravím zaměstnanců, ani podmínkami, v nichž žijí zvířata, natož životním prostředím.
Kamil Jankovský
Šetřeme tam, kde to (většinu) nebolí.
Aneb recept na předražené veřejné zakázky. O kolik peněz každým rokem přicházíme na předražených veřejných zakázkách, se zřejmě nikdy nepodaří spočítat. Někteří se o to snažili, například odhady Transparency International, které sami označovali jako střízlivé, hovořily o 32 miliardách (sic!) ročně.
Kamil Jankovský
Plošná padesátka, cyklopiktokoridory a jiné absurdity
Aneb pohádka o tom, jak vize, která ignoruje realitu, může více uškodit, než prospět. „...a jednoho krásného dne se probudíme do klidného, tichého města,“ řekli si pražští radní. A všechny své činy napříště směřovali jen k tomuto jedinému cíli.
Kamil Jankovský
Než napadne další sníh
Už dva týdny si marně lámu hlavu, jak to vlastně má fungovat. Když napadlo, nechápal jsem, proč jsou někde početné brigády odklízečů (napočítal jsem až třináct brigádníků na 15 metrech chodníku) a jinde jsou chodníky udržovány v neprůchodném stavu. Pak začalo tát, rampouchy se změnily v ledové projektily a mně to došlo. Magistrát se prostě jen zachoval jako dobrý a předvídavý hospodář. Chodníkům s půlmetrovou vrstvou sněhu se většina chodců vyhne. Tudíž jim ani nehrozí zranění padajícím kusem ledu nebo sněhu. Kromě toho - každý sníh jednou sleze, každý led jednou roztaje. A chodníků je v Praze spousta, uklidit je stojí víc, než zaplatit pár odškodnění. Tak proč plýtvat? Ale teď vážně.
Kamil Jankovský
Co jen mi ta Opencard připomíná?
Aha, už si vzpomínám. Bajku od Šimka a Grossmana, kterou napsali v osmašedesátém. „Smrdí to tady. A my se odsud nehneme, dokud ten zápach nevyženeme." Tak promlouval tchoř v oné bajce, když se byl usadil u zajíce. Chudák zajíc potřeboval po zimě uklidit pelech, zdálo se mu, že tam páchnou bobky. A dnes praví primátor Bém a jeho náměstek Blažek k veřejnosti: „Necháme vyšetřit, kdo může za nezdar Opencard. A pak budou padat hlavy."
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Jeden za šest, dva za deset. Překupníci ošidili na hokejovém MS už stovky lidí
Premium Jeden za šestku, dva za desítku, říká u vstupu do metra Českomoravská v Praze u areny zhruba...
Nábor do ochranky pro olympiádu v Paříži selhává. Chybí osm tisíc lidí
Premium Nedostatek bezpečnostních pracovníků na nadcházející letní olympiádě v Paříži vyvolává vážné obavy...
Ženské hlídky střeží ekvádorský amazonský prales. Chrání řeky i rodnou půdu
Říkají si Yuturi Warmi a rozhodly se, že svůj domov, ekvádorský amazonský prales, budou chránit...
Po zřícení obytné budovy v Belgorodu zemřelo 12 lidí, úřady obviňují Ukrajinu
Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná budova, podle úřadů v důsledku...
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1041x